Depka nebo deprese aneb jak to doopravdy je!

Deprese

Deprese patří do kategorie poruchy nálady a v dané kategorii má nejčastější výskyt. Trpí jí asi 340 milionů lidí na světě, u žen se vyskytuje o něco častěji než u mužů.
Člověk, trpící depresí, ztrácí své zájmy, motivaci a energii cokoliv dělat. Je narušena schopnost soustředit se, rozhodovat se, zhoršuje se paměť a klesá mentální výkon.
Nálada nemocného je smutná a ponurá, ráno bývá většinou tato smutná nálada o něco intenzivnější než v průběhu dne.
Dotyčný není schopen prožívat radost. Netěší ho ani dřívější vztahy s blízkými, což vede k vyhýbání se lidem, k izolaci a v některých případech i k odmítání pomoci.
Někdy se k depresi přidává také úzkost, podrážděnost nebo strach.
Deprese se u člověka projevuje jak v myšlenkách, tak i na těle. Myšlenky nemocného jsou negativní, pesimistické. Dotyčný obviňuje sebe, cítí se méněcenný, situace se mu zdá bezvýchodná a neúnosná, což podněcuje myšlenky na sebevraždu. Někdy je situace tak tíživá, že se sebevražda jeví jako jediné možné řešení.
Člověka trpícího depresí lze poznat i podle výrazu tváře a podle postavení těla. Nemocný má utlumenou mimiku, pomalejší gesta a pohyby, mluví tiše a méně, používá jednodušší věty. Tělo je jakoby stažené, utlumené, zpomalené. (Některé formy deprese se ale naopak projevují neklidem a nadměrnými pohyby!)
Depresi často doprovází i jiné tělesné potíže — bolesti, potíže s trávením, tlak na hrudi, může se stát, že se člověku zhorší i nemoc, se kterou se již léčí (kožní potíže, rány a podobné).
Velmi často se také objevují potíže se spánkem. Večer se dotyčnému těžko usíná a ráno se budí brzy.
Uvádí se, že s depresí se pojí snížená chuť k jídlu, na to pak navazuje úbytek váhy. Méně často (ale stává se to) se vyskytují případy, kdy naopak nemocný depresivní náladu „léčí” jídlem a jeho váha tak narůstá.
Intenzita příznaků se liší podle typu deprese — lehká, středně těžká, těžká a těžká s psychotickými příznaky (a další). Platí ale pravidlo, že deprese může být diagnostikována až v případě, že příznaky přetrvávají alespoň 2 týdny.
Při léčbě se dnes nejčastěji využívají antidepresiva a psychoterapie, v případě hluboké deprese je možné využít účinky elektrokonvulzivní terapie. Mohou být použity také další formy léčby (fytoterapie, fototerapie, spánková deprivace a další), které volí lékař s ohledem na závažnost nemoci a na stav pacienta.

Depka

Čím dál častěji se pro vyjádření smutné nálady používá slovo „depka”.

Označení ze slova deprese sice vzniklo, NEZNAMENÁ ale to samé. Vychází i z povahy deprese (neradostnost, ponurost…), ale z výše uvedených informací již víme, že deprese je dlouhodobý stav, nemocný se vyhýbá lidem, často i pomoci, má sebevražedné myšlenky/tendence. Nepřejde „sama od sebe”, je potřeba pomoc odborníka.

Nálada je naopak proměnlivý stav a je ovlivnitelná situací. Sami víme, že když máme špatnou náladu, pomůže nám ji zlepšit například posezení s přáteli nebo něco dobrého k jídlu. Při špatné náladě se buď snažíme dělat něco pro to, abychom ji zlepšili, nebo nás časem a vlivem okolností přejde. Rozhodně při ní nejsme v ohrožení života a není potřeba pomoc odborníka.

Zdroje:
•Dušek, K. & Večeřová-Procházková A. (2015). Diagnostika a terapie duševních poruch (2., přepracované vydání). Praha: Grada Publishing.
•Orel, M. (2016). Psychopatologie: nauka o nemocech duše (2., aktualizované a doplněné vydání). Praha: Grada Publishing.
•Raboch, J., Pavlovský, P., & Janotová, D. (2012). Psychiatrie — minimum pro praxi. Praha: Triton.
•Svoboda, M. (Ed.), Češková, E., & Kučerová, H. (2015). Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál.

Comments are closed.