Obsedantně-kompulzivní porucha (Obsessive-Compulsive Disorder) patří do stejné kategorie jako například úzkostné poruchy a reakce na závažný stres.
Jak už název napovídá, podstatou poruchy jsou obsedantní myšlenky a kompulzivní jednání.
Obsedantní myšlenky, nazývané také obsese, jsou vtíravé myšlenky, které nelze nijak potlačit nebo ovládnout. Opakovaně se vracejí a u nemocného tak vyvolávají nepříjemné pocity až úzkost. Jedná se například o neustálé myšlenky na špínu a strach z nakažení se, myšlenky na nějakou katastrofu (nevypnutý sporák, nezamčený byt…), na přepadení, ale i asymetrie a mnoho dalšího.
Kompulzivní jednání, kompulze, je opakované jednání, které neodpovídá dané situaci. Jedinec se tímto chováním snaží zmírnit nepříjemné pocit a úzkosti, vyvolané obsedantními myšlenkami. Například: „Všechno je špinavé, určitě se nakazím a onemocním.” —> dotyčný si jde do koupelny umýt ruce několikrát, odchází, ale při tom sáhne na kliku od dvěří a vrací se umýt několikrát ruce…
Nebo „Stane se něco strašného, pokud šlápnu na černou kachli.” —> po ulici skáče jen na bílé kachle…
Nemocného chování pak připomíná jakýsi rituál, který opakuje i několikrát denně. Je to takový „bludný kruh” — vtíravé myšlenky —> chování, které myšlenky zmírní –> myšlenky —> chování…a pořád dokola.
Je nutné zdůrazdnit, že jedince tohle značně omezuje ve všech směrech běžného života — od zaměstnání až po rodinu a vztahy s blízkými. Nejen tím, že denně prožívá úzkost a dyskomfort, může se objevit také deprese, úžívání návykových látek a další, ale na rovinu — na okolí může svým chováním působit jako podivín.
U většiny lidí se projevuje před 25. rokem, může se ale projevit i později. U dětí se OCD vyskytuje častěji mezi chapci, s narůstajícím věkem se ale poměr nemocných mužů a žen vyrovnává.
V léčbě OCD se využívá kognitivně-behaviorální terapie v kombinaci s antidepresivy, antipsychotiky a anxiolytiky, která působí na přidružené potíže —úzkosti a deprese.
Zdroje:
- Orel, M. (2016). Psychopatologie: nauka o nemocech duše (2., aktualizované a doplněné vydání). Praha: Grada.
- Raboch, J., Pavlovský, P., & Janotová, D. (2012). Psychiatrie — minimum pro praxi. Praha: Triton.
- Svoboda, M. (Ed.), Češková, E., & Kučerová, H. (2015). Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál.