Mentální anorexie je jednou z poruch příjmu potravy.
Nejčastěji se vyskytuje u dívek v období dospívání a u mladých žen, méně často pak u chlapců a mužů. Neznamená to ale, že se nemůže vyskytnout i v jiném věku, například u dětí nebo u starších lidí.
Na úvod je potřeba zmínit, že mentální anorexie NENÍ to stejné, jako ztráta chuti k jídlu.
V případě mentální anorexie je váha snižována úmyslně, čehož jedinec dosahuje různými prostředky — vyhýbání se kalorických jídel, redukce porcí, nadměrné cvičení, vyvolávání zvracení a průjmů, užívání laxativ, anorektik a podobně a je alespoň o 15% nižší, než by odpovídalo výšce a věku nemocné/ho.
Jedná se o narušené vnímání vlastního těla a o narušený vztah k jídlu. Nemocní mají strach z příbytku váhy a snaží se tomu zabránit výše zmíněnými prostředky.
Vzhledem k povaze nemoci se často se souběžně s anorexií mohou vyskytovat také úzkosti, deprese a vtíravé myšlenky (udržet si/ snížit váhu, hlídat si jídlo, zacvičit si…), časté jsou i závislosti na návykových látkách.
Velký vliv má v tomto ohledu dnešní společnost a neustále předkládaný ideál krásy, kterému se jedinec snaží přiblížit.
V případech, kdy anorexie propuká v období před pubertou, se může jednat o nepřijetí ženského či mužského tvaru těla. Anorexie má totiž za následek to, že zastavuje vývin sekundárních pohlavních znaků (prsa, podkožní tuk, první menstruace, u chlapců stále dětské genitálie atd.), to znamená, že postava stále vypadá jako tělo dítěte.
Snižování váhy s sebou nese také nižší tělesnou teplotu (nemocným je zima i v létě), nižší srdeční puls a mnoho dalších potíží, může skončit až rozvratem celého metabolismu. Ve vážných případech, jako je právě metabolický rozvrat, je nutný zásah lékařů a umístění na jednotku intenzivní péče. Může končit i smrtí.
Cílem lékařů je „zachránit fungování těla”, dlouhodobě je pak potřeba vypořádat se s psychickými problémy. Výzamou roli v léčbě hraje edukace a psychoterapie. Pokud je přítomna také deprese nebo úzkost, může lékař předepsat antidepresiva nebo anxiolytika, popřípadě antipsychotika.
Zdroje:
•Hartl, P & Hartlová, H. (2015). Psychologický slovník: Třetí, aktualizované vydání. Praha: Portál.
•Raboch, J., Pavlovský, P., & Janotová, D. (2012). Psychiatrie — minimum pro praxi. Praha: Triton.
•Svoboda, M. (Ed.), Češková, E., & Kučerová, H. (2015). Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál.